Jeskyně Výpustek - charakteristika
Moravský kras
je největším a nejvýznamnějším krasovým územím v České republice. Leží severně od Brna a s plochou 94 kilometrů čtverečních devonských vápenců (šířka 3–5 kilometrů, délka 25 kilometrů je součástí Drahanské vrchoviny. Hydrografické poměry jej dělí na severní část – systém Punkvy, střední – systém Křtinského a Jedovnického potoka a jižní část – systém Říčky.
V Moravském krasu je evidováno přes 1100 jeskyní a propastí. Vznikaly postupnou erozní a korozní činností srážkových vod a jejich podzemních toků v tektonicky porušených a poměrně dobře rozpustných vrstvách vápenců.
JESKYNĚ VÝPUSTEK
-
leží ve střední části Moravského krasu v horním úseku Křtinského údolí nedaleko Křtin v chráněné krajinné oblasti Moravský kras;
-
tvoří dvě jeskynní patra prastarého ponorového systému Křtinského potoka;
-
je významnou paleontologickou lokalitou, jedním z mála evropských nalezišť kompletních koster staročtvrtohorní (pleistocénní) zvířeny;
-
má celkovou délku všech známých prostor cca 2500 metrů s výškovým rozpětím (denivelací) 55 metrů;
-
v období prvních speleologických průzkumů v 18. století byla považována za největší jeskyni Moravy;
-
byla v průběhu 20. století intenzívně využívána: k těžbě fosfátových hlín, jako vojenské skladiště, německá zbrojní továrna, tajné velitelské stanoviště vojsk české a dříve československé armády pro případ válečného konfliktu, ve kterém by byly použity zbraně tzv. hromadného ničení (jaderné, chemické, biologické).; přesto se některé její části zachovaly v přírodním stavu;
-
představuje svoji přírodu i pohnutou historii na 600 metrů dlouhém návštěvním okruhu, jehož prohlídka trvá 75 minut;
-
teplota vzduchu činí 7–9 °C, relativní vlhkost cca 95 %.
Vývoj jeskynního systému
Jeskynní systém Výpustku vznikal v několika vývojových fázích ponornou činností Křtinského potoka a jeho přítoků. Rozsah a uspořádání podzemních prostor ovlivnilo pravděpodobně i podzemní odvodňování Babické plošiny.
Výpustek má dvě patra. Vývojově starší prostory horního patra jsou mohutnější a rozlehlejší. Spodní patro leží o 40 m hlouběji a je dosud známo jen v několika krátkých úsecích, dosud protékaných podzemním tokem Křtinského potoka. Obě jeskynní úrovně propojují propasti, z nichž některé jsou dnes zasypány. Křtinský potok se po několika kilometrech neznámého podzemí opět objevuje na povrchu v závrtu Otevřená skála v těsné blízkosti silnice.
Podstatná část prostor horního patra byla vyplněna hlinitými sedimenty s vysokým obsahem fosfátů a četnými kosterními pozůstatky pleistocénních obratlovců. Pod hlínami jsou místy polohy říčních štěrků, dokládající dávnou aktivitu podzemních toků. Protože Výpustek byl převážnou část 20. století speleologům nepřístupný a mnoho vstupů do bočních chodeb bylo zazděno, není dosud zcela poznána hydrografie a paleohydrografie tohoto komplikovaného jeskynního systému. Kolem jeskynních prostor, zvláště jejich spodních pater, kolují už od středověku legendy a také z první poloviny 20. století existují zprávy o rozlehlých chodbách spodních pater, které jsou v současné době neznámé.
Krápníková výzdoba
Ve zpřístupněných prostorách Výpustku byla původní krápníková výzdoba zničena. Již Lichtenštejnové vylamovali krápníky pro interiér své umělé jeskyně v Lednickém zámku. Další zničující etapou byla těžba fosfátových hlín ve 20. letech 20. století a ani německá podzemní továrna nepřispěla k zachování přírodních hodnot. Poslední ranou byl požár v dubnu 1945. V současnosti lze, zvláště ve stropních partiích chodeb, pozorovat na tmavých pahýlech starých krápníků poměrně rychlou tvorbu mladých, bílých stalaktitů. Naštěstí hůře přístupné prostory, jako je Nízká chodba či Salmův Výpustek, nebyly lidskými zásahy výrazněji poškozeny. Některé partie těchto veřejnosti nepřístupných částí tak dosud oplývají bohatou a krásnou krápníkovou výzdobou.